Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 444

1.2.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.3.2.1.4
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 444

Mgr. Pavla Krejčí

[Zdánlivé zmocnění]

Komentované ustanovení chrání dobrou víru třetí osoby v případech, kdy u ní zastoupený vyvolal domněnku, že někoho jiného zmocnil k právnímu jednání, přičemž se rozlišují dva případy:

  • - odst. 1 komentovaného ustanovení – případ, kdy zastoupený pouze vyvolal domněnku, že zmocnil někoho jiného k právnímu jednání, ačkoli vztah ze zastoupení vůbec neexistuje,
  • - odst. 2 komentovaného ustanovení – případ, kdy zmocnitel dal třetí osobě najevo, že zmocněnce zmocnil k určitému právnímu jednání, přičemž následně došlo zániku takového zmocnění a třetí osoba se o zániku nedozvěděla.

K odst. 1

V odst. 1 je řešen případ, kdy je určitá osoba v dobré víře, že mezi "zastoupeným" a zástupcem existuje zástupčí oprávnění, přičemž se jedná pouze o vztah domnělý. "Neznamená to, že domnělý zástupce nesmí být vůbec zástupcem domněle zastoupeného, postačí, když jen konkrétní právní jednání přesahuje jeho zástupčí oprávnění. Nedostatek zástupčího oprávnění může nastat také v případě, kdy sice byla uzavřena dohoda o zastoupení, avšak nebyla udělena plná moc ve zvláštní formě, ačkoliv ji zákon vyžaduje."1

Podmínkou aplikace komentovaného ustanovení je, aby:

  • - omyl u třetí osoby byl vyvolán přímo zastoupeným, a to jeho vinou,
  • - třetí osoba byla a jednala v dobré víře o existenci zástupčího oprávnění (pojem dobré víry viz § 7); dobrá víra v sobě zahrnuje i fakt, že třetí osoba mohla rozumně předpokládat, že zmocnění bylo opravdu uděleno.

Není nutné, aby zastoupený měl vliv "na vznik domněnky o zmocnění sám; postačí, pokud měl na něm podíl. Vedle aktivního vyvolání této domněnky postačí i jen pasivní účast domněle zastoupeného",2 tedy případ, kdy zastoupený domnělé zastoupení pouze vědomě toleruje (např. zastoupený při jednání s třetí osobou nevyvrátí, že by jej zastoupený v dané záležitosti zastupoval, ačkoli je z jednání třetí osoby zřejmé, že je o tomto zastoupení přesvědčena).

Domněnka zastoupení může vzniknout "i nedorozuměním, vzniklým z jednání mezi nepravým zmocnitelem a třetí stranou. Není přitom patrně nutné, aby si nepravý zmocnitel byl vědom toho, že se třetí osoba mylně domnívá, že zmocnění bylo uděleno."3

Dobrá víra třetí osoby

Pokud se týká dobré víry třetí osoby, tak tato osoba musí být v dobré víře v okamžiku, kdy bude právně jednat s domnělým zmocněncem (např. v okamžiku, kdy je uzavírána smlouva nebo kdy činí vůči zmocněnci jednostranné právní jednání adresované zastoupenému). Navíc je podmínkou aplikace komentovaného ustanovení fakt, že tato dobrá víra byla vyvolána zastoupeným; pokud by sice třetí osoba jednala v dobré víře, že jedná s pravým zástupcem, ale tato dobrá víra nebyla vyvolána přímo zastoupeným, je třeba aplikovat § 446 (překročení zástupčího oprávnění) nebo § 440 (nezmocněné jednatelství). Zastoupený navíc musí u třetí osoby vyvolat opravdu přesvědčivou domněnku, že jej zástupce zastupuje (je zde rozumný předpoklad takového zastoupení). Dá se proto předpokládat, že pro prokázání dobré víry na straně třetí osoby o vyvolání domněnky zastoupení v případech, kdy je zákonem vyžadováno udělení plné moci v určité formě (např. písemné) nebo zvláštní plné moci, budou vyžadovány mnohem vyšší nároky než pro případy, kdy žádné zvláštní požadavky na plnou moc zákonem kladeny nejsou.

Důsledky domnělého zastoupení

Pokud jsou naplněny předpoklady uvedené v komentovaném ustanovení, nemůže se zmocnitel dovolat nedostatku zmocnění; pro zastoupeného tedy bude právní jednání domnělého zmocněnce právně závazné a nemůže se dovolávat svých práv z překročení zástupčího oprávnění (§ 446) nebo z nezmocněného jednatelství (§ 440).

Nezpůsobilý zmocnitel

Toto ustanovení bude neaplikovatelné v případech, kdy zmocnitel bude nezpůsobilý k udělení plné moci.

K odst. 2

V odst. 2 komentovaného ustanovení je naopak řešen případ, kdy dal zastoupený třetí osobě najevo, že zmocněnce zmocnil k určitému právnímu jednání, které však následně zaniklo a třetí osoba se o zániku nedozvěděla.

Podmínkou aplikace komentovaného ustanovení je, aby:

  • - zde původně existovalo zastoupení mezi zmocněncem a zmocnitelem, o kterém informoval třetí osobu sám zmocnitel, přičemž došlo k zániku takového zastoupení z některého z důvodů uvedených v zákoně,
  • - třetí osoba byla a jednala v dobré víře o existenci zástupčího oprávnění (pojem dobré víry viz § 7); v dobré víře třetí osoba není v případě, že zastoupený před zmocněncovým jednáním zánik zastoupení třetí osobě oznámil nebo v případě, že třetí osoba při zmocněncově jednání o zániku zmocnění věděla.

K zániku zastoupení viz komentář k § 448.

Komentované ustanovení se vztahuje pouze na účinky zániku


 Napište nám
 Beru na vědomí, že tento formulář neslouží pro zadávání odborných dotazů, ale pro zasílání Vašich podnětů a postřehů k fungování portálu. Pro zadávání odborných dotazů prosím používejte tento formulář. Děkujeme za pochopení.
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: