Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 469

1.11.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.3.3.2.5
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 469

Mgr. Pavla Krejčí

[Jmenování opatrovníka při zdravotních obtížích]

Ke komentovanému ustanovení důvodová zpráva uvádí, že upravuje „možnost ustanovit člověku opatrovníka bez toho, že by došlo k omezení svéprávnosti a představuje tak další alternativu k omezení svéprávnosti”.1 S takovýmto jednoduchým názorem se však nelze ztotožnit, jelikož pro omezení svéprávnosti po § 55 musejí být naplněny zde uvedené předpoklady, zejména pak existence duševní poruchy. Naopak, jmenování opatrovníka podle komentovaného ustanovení „nemůže být mírnějším opatřením ve vztahu k omezení svéprávnosti, k rozhodování o osobě, jež je zletilá a má narušenou schopnost samostatně právně jednat”.2

|Podle komentovaného ustanovení totiž lze ustanovit opatrovníka pro jiné zdravotní obtíže, než je duševní porucha. Dokonce komentované ustanovení, „přes částečně shodné gramatické vyjádření s § 465 odst. 1 věta druhá, pokrývá situace vyznačující se kvalitativně nižší intenzitou obtíží plynoucích ze zdravotního stavu dotčené osoby, než je tomu u § 465”.3

Institut opatrovnictví podle komentovaného ustanovení „tak stojí na pomezí mezi smluvním zastoupením a opatrovnictvím. Opatrovník je sice jmenován soudem a soud za určitých okolností není vázán návrhem na ustanovení konkrétního opatrovníka (§471 odst. 2), opatrovník však zpravidla není nadán vlastní vůlí k formulaci a prosazování zájmů opatrovance.”4

Návrh na jmenování opatrovníka

Opatrovníka podle komentovaného ustanovení lze v souladu s § 45 ZŘS ustanovit pouze na návrh osoby, jíž působí obtíže zdravotní stav při správě jmění nebo při hájení práv.

Podmínkou pro jmenování opatrovníka je tedy:

zhoršený zdravotní stav navrhovatele, který mu působí obtíže při správě jmění nebo hájení práv; tento stav musí být v rámci řízení o jmenování opatrovníka objektivně osvědčen. Protože se jedná o mírnější opatření, nebude zřejmě třeba ustanovovat přímo znalce ke zjištění obtíží navrhovatele, ale dostatečným bude i odborné vyjádření ošetřujícího lékaře,

návrh na jmenování opatrovníka, který podá přímo osoba, jíž má být opatrovník jmenován; navrhovatel musí být svéprávný k podání takového návrhu. Pokud by soud dospěl k závěru, že navrhovatel není způsobilý návrh podat, pak může zamítnout návrh a zahájit řízení o jmenování opatrovníka podle § 465 nebo řízení o omezení svéprávnosti podle § 55,

návrh musí obsahovat rozsah jednání, pro který má být určen opatrovníkovi rozsah působnosti; soud totiž ve svém rozhodnutí musí určit opatrovníkovi rozsah jeho působnosti. Při rozhodování o jmenování opatrovníka je soud vázán návrhem – nesmí překročit návrh (ustanovit působnost opatrovníka v širším než navrhovaném rozsahu) a přisoudit něco jiného nebo více, než se domáhá navrhovatel (§ 26 ZŘS). „V návrhu není třeba uvést konkrétní osobu, která má funkci opatrovníka vykonávat. Je-li však v návrhu konkrétní osoba uvedena, soud může jmenovat opatrovníkem někoho jiného jen při splnění podmínek uvedených v § 471 odst. 2.”5

K řízení je příslušný soud, kde má opatrovanec bydliště (§ 44 ZŘS). Jedná se o řízení nesporné, které je ovládáno zásadou vyšetřovací. Soud tak provádí

 

 Napište nám
 Beru na vědomí, že tento formulář neslouží pro zadávání odborných dotazů, ale pro zasílání Vašich podnětů a postřehů k fungování portálu. Pro zadávání odborných dotazů prosím používejte tento formulář. Děkujeme za pochopení.
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: