Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 440

1.2.2016, Mgr. Pavla Krejčí, Zdroj: Verlag Dashöfer

1.3.1.5
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 440

Mgr. Pavla Krejčí

Nahoru[Překročení zástupčího oprávnění]

Komentované ustanovení řeší překročení zástupčího oprávnění, tedy případy, kdy zástupce jedná buď:

- nad rámec jemu svěřeného zmocnění nebo
- bez takového zmocnění.

Speciální právní úprava

Komentované ustanovení je aplikovatelné jak pro zákonné zastoupení a opatrovnictví, tak i pro smluvní zastoupení s tím, že přednost má vždy speciální právní úprava uvedená u jednotlivých druhů zastoupení (např. pro smluvní zastoupení je speciální úprava uvedená v § 446, pro podnikatele v § 431 – překročení zástupčího oprávnění podnikatele).

Komentované ustanovení je tak aplikovatelné především pro:

- zákonné zastoupení a opatrovnictví (pokud právní úprava u daného jednání nevylučuje uplatnění komentovaného ustanovení),
- smluvní jednání pouze pro nezmocněné jednatelství; tedy případ, kdy zástupce jedná zcela bez plné moci (nedochází pouze k překročení zástupčího oprávnění).

Rozsah zástupčího oprávnění

Rozsah zastoupení (rozsah právních jednání, které může zástupce činit jménem zastoupeného) je stanoven u:

- smluvního zastoupení – dohodou uzavřenou mezi zástupcem a zastoupeným nebo jednostranným jednáním zmocnitele podle § 444,
- opatrovnictví – rozhodnutím soudu a dále zákonem,
- zákonného zastoupení – zákonem.

Dále existují u jednotlivých typů zastoupení zvláštní právní úpravy: příkladem je prokura, která je sice smluvním zastoupením, ale rozsah zástupčího oprávnění je stanoven v § 450; dalším příkladem je zastoupení podnikatele podle § 430.

Je však třeba upozornit, že Svoboda v komentáři Wolters Kluwer ve vztahu k rozsahu zástupčího oprávnění při smluvním zastoupení vzniklého dohodou uzavřenou mezi zástupcem a zastoupeným uvádí, že "meze zástupčího oprávnění se posuzují nikoliv z dohody o zastoupení, ale z plné moci, kterou zmocnitel zmocněnce vybavil".¹

Tento názor však směřuje proti judikatuře soudů – např. Nález Ústavního soudu ČR IV. ÚS 272/05: "Právní vztah u dobrovolného zastoupení vzniká mezi zastoupeným a zástupcem na základě smlouvy (často nepřesně označované jako dohoda o plné moci) a k jeho obsahu patří právo zástupce zastupovat zastoupeného v dohodnutém rozsahu. Zákon však nestanoví obligatorní formu uzavření tohoto právního úkonu, může být učiněn ústně a právní úkon směřující k uzavření této dohody může mít i konkludentní formu, např. tak, že obhájce, který byl ústně k zastupování obviněného zmocněn, začne jako obhájce v řízení vystupovat. Naproti tomu plná moc je jednostranný právní úkon zastoupeného, jenž je adresován třetím osobám, kterým se dává na vědomí, že zástupce je oprávněn zastoupeného zastupovat a v jakém rozsahu (plná moc je pouhým osvědčením existence práva určité osoby zastupovat jinou osobu)."

Na druhou stranu však nález Ústavního soudu ČR IV. ÚS 433/01 říká: "Každý druh plné moci může být omezený nebo neomezený. Podle neomezené plné moci může zmocněnec provést příslušné právní úkony podle svého volného uvážení, zachovávaje povinnosti zmocněnce, v omezené plné moci má dány směrnice, jak má postupovat. V každém případě musí být z plné moci zřejmý rozsah oprávnění zmocněnce; rozhodující je proto obsah plné moci a omezení daná inter partes nemají vůči třetím osobám žádnou právní relevanci."

Z výše uvedeného podle našeho názoru vyplývá, že rozsah zástupčího oprávnění při smluvním zastoupení je dán především dohodou mezi zástupcem a zastoupeným. Pokud je však zastoupeným udělena plná moc širší, než je uzavřena dohoda o zastoupení, je třeba posoudit situaci podle § 444 – zastoupený by se takového omezení nemohl vůči třetí osobě dovolat a postupovat podle § 440 a § 446, které se týkají překročení zástupčího oprávnění. Je však třeba zopakovat, že na překročení zástupčího oprávnění u smluvního zastoupení se vztahuje především § 446.

Prokázání se plnou mocí

"To, že zástupce jedná jménem zastoupeného, tedy s právními účinky pro něj, je patrné zejména z obsahu jeho právního jednání. Obsahem projevu vůle zástupce proto musí být vůle jednat jménem zastoupeného."² To však neznamená, že například v případě smluvního zastoupení musí být plná moc připojena přímo k uzavírané smlouvě – to, že zmocněnec jednal skutečně jménem zastoupeného, je třeba dovodit za použití pravidel pro výklad právních jednání (§ 555 až § 558). "Při úvahách o rozlišení přímého a nepřímého zastoupení je možné přihlédnout jen k okolnostem, které byly známy v době posuzovaného jednání, nikoliv ke konání zúčastněných osob, k němuž došlo až poté."³

Judikatura

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 2335/2003 ze dne 29. července 2004

Mylný je však názor dovolatelů, že plná moc musí být součástí písemného vyhotovení smlouvy. Takový požadavek nemá oporu v právních předpisech, naopak z formulace citovaného stanoviska vyplývá, že uvedenému požadavku lze dostát i jinak. Odvolací soud zcela správně konstatoval, že zákon nevyžaduje, aby originál písemné plné moci byl třetím osobám, s nimiž zmocněnec jedná, předložen, a že z jednání zmocněnce vzniknou práva a povinnosti zmocniteli v případě, že zmocněnec jedná jménem zmocnitele a v mezích plné moci, která objektivně existuje. Uvedený závěr odpovídá též výkladové praxi Nejvyššího soudu, jak vyplývá z rozhodnutí sp. zn. Odon 28/95, uveřejněného v časopise Právní rozhledy č. 3/1996, na něž odvolací soud rovněž odkázal. Nemusí-li být plná moc při sjednávání smlouvy předložena, tím spíše nemusí tvořit nedílnou součást smlouvy. Otázku, zda ze smlouvy je patrné, že byla uzavřena jménem účastníka jeho zmocněncem, je třeba zodpovědět za použití pravidel pro výklad právních úkonů.

Ratihabice

Pokud zástupce překročí zástupčí oprávnění, pak zastoupeného právní jednání nezavazuje. Zastoupený má však možnost právní jednání, při kterém zástupce překročil zástupčí oprávnění, dodatečně schválit…

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 440

1.3.1.5 Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 440

Nahoru[Překročení zástupčího oprávnění]

Ochrana osobních údajů a jejich používání

1.3.1.5
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 440