Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 463

1.11.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.3.3.1.7
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 463

Mgr. Pavla Krejčí

[Jmenování opatrovníka]

Opatrovníka může jmenovat do funkce pouze soud, a to pouze v případě, že jsou naplněny zákonem stanovené předpoklady. Hmotněprávního opatrovníka může soud jmenovat například z následujících důvodů:

  • - § 61 a § 62 – jmenování opatrovníka v případě omezení svéprávnosti,
  • - § 165 odst. 1 – jmenování opatrovníka právnické osobě v případě, že statutární orgán nemá dostatečný počet členů potřebný k rozhodování,
  • - § 165 odst. 2 – jmenování opatrovníka právnické osobě v případě, že zájmy člena statutárního orgánu jsou v rozporu se zájmy právnické osoby a nemá-li právnická osoba jiného člena orgánu schopného ji zastupovat,
  • - § 465 – jmenování opatrovníka člověku, je-li to potřebné k ochraně jeho zájmů nebo vyžaduje-li to veřejný zájem,
  • - § 468 – jmenování opatrovníka člověku, jemuž působí zdravotní stav při správě jmění nebo při hájení práv obtíže,
  • - § 486 – jmenování opatrovníka právnické osobě, která to potřebuje, aby mohly být spravovány její záležitosti nebo aby mohla být hájena její práva,
  • - § 783 a § 784 – jmenování opatrovníka domnělému otci při určení otcovství v případě, že domnělý otec nežije,
  • - § 785 – jmenování opatrovníka nesvéprávnému otci za účelem popření otcovství,
  • - § 821 – jmenování opatrovníka pro osvojení v případě, kdy soud rozhodne, že k osvojení není třeba souhlasu rodičů,
  • - § 460 a § 892 – jmenování kolizního opatrovníka,
  • - § 901 – jmenování opatrovníka pro správu jmění dítěte pro případ, že došlo k prohlášení úpadku na majetek rodiče,
  • - § 905 – jmenování opatrovníka pro správu jmění dítěte, pokud by mohly být zájmy dítěte ohroženy,
  • - atd.

Osoba opatrovníka

Soud je prvotně povinen jmenovat opatrovníkem osobu, kterou navrhl opatrovanec (§ 471). Opatrovanec může již v očekávání vlastní nezpůsobilosti právně jednat, též učinit tzv. předběžné prohlášení a projevit způsobem uvedeným v § 38 a násl. vůli, aby se určitá osoba stala jeho opatrovníkem. Není-li možné jmenovat takovou osobu, jmenuje soud opatrovníkem zpravidla příbuzného nebo jinou osobu opatrovanci blízkou, která osvědčí o opatrovance dlouhodobý a vážný zájem a schopnost projevovat jej i do budoucna. Není-li možné ani to, jmenuje soud opatrovníkem jinou osobu, která splňuje podmínky pro to, aby byla opatrovníkem, nebo jmenuje veřejného opatrovníka. K výběru osoby opatrovníka blíže komentář k § 471.

"Opatrovnictví je založeno na dobrovolnosti, což se ostatně promítá i v jeho bezúplatnosti, a nikdo tak nemůže být proti své vůli nucen funkci opatrovníka vykonávat."1 Opatrovník tedy musí se svým jmenováním souhlasit. Výjimku tvoří veřejný opatrovník (viz výklad k § 468 a § 471).

Střet zájmů mezi opatrovníkem a opatrovancem

Základní podmínkou pro jmenování opatrovníka je požadavek, aby neexistoval střet zájmů mezi opatrovníkem a opatrovancem. "Střet zájmů je dán, jestliže z celkové povahy záležitosti, jakož i z dalších okolností případu a vztahů mezi opatrovníkem a opatrovancem je třeba dovodit, že opatrovník má právní zájem na tom, aby záležitost, v níž má opatrovance zastupovat, nebyla zcela nebo zčásti vyřešena v nejlepším zájmu opatrovance."2

"Je nepochybné, že zajistit všestrannou a efektivní ochranu práv a oprávněných zájmů opatrovance může jen ten, kdo vůči němu nemá protichůdné zájmy, tedy, řečeno jinak, ten, jehož zájmy nejsou v rozporu se zájmy opatrovance. Z opatrovnictví ovšem nevylučuje opatrovníka každý (případně možný) rozpor se zájmy opatrovance; funkci opatrovníka nemůže vykonávat jen ten, kdo z důvodů soustavnější a dlouhodobější povahy má s opatrovancem protichůdné zájmy, takže je tu nebezpečí, že opatrovník nebude vůbec nebo po delší období způsobilý jednat jménem opatrovance a hájit jeho práva a oprávněné zájmy. Nejde proto o případ ojedinělého a dočasného (možného) střetu zájmů v určité přechodné právní situaci, který se řeší – obdobně jako při zastoupení ze zákona, např. ve vztahu mezi rodičem coby zákonným zástupcem a nezletilým dítětem – prostřednictvím ustanovení zvláštního zástupce (tzv. kolizního opatrovníka)."3

Podmínky kladené na opatrovníka

Pro jednotlivé případy jmenování opatrovníka může zákon též stanovit zvláštní podmínky, které musí osoba opatrovníka splňovat. Příkladem takového ustanovení může být § 63, který stanoví podmínky pro jmenování opatrovníka pro případ omezení svéprávnosti.

Vznik opatrovnictví

Opatrovník je do své funkce ustaven až okamžikem, kdy nabude právní moci rozhodnutí soudu, kterým je jmenován. Příslušným pro jmenování opatrovníka člověka je soud, v jehož obvodu má opatrovanec bydliště (§ 46 ZŘS), pokud je opatrovanec neznámého pobytu nebo nepřítomný, je příslušný soud, v jehož obvodu má opatrovanec majetek. Výjimku tvoří řízení o svéprávnosti, kdy je příslušným soudem pro jmenování hmotněprávního opatrovníka soud, který vede řízení o svéprávnosti (§ 46 ZŘS). Po zahájení řízení o svéprávnosti musí soud nejprve zjistit, zda v seznamu prohlášení o určení opatrovníka je evidováno prohlášení o určení opatrovníka, popřípadě odvolání takového určení, učiněné tím, jehož svéprávnost má být omezena.

Řízení ve věcech opatrovnictví právnických osob se řídí § 85 a násl. ZŘS. Pro řízení je příslušný krajský soud, u něhož je právnická osoba zapsána ve veřejném rejstříku. Jde-li o právnickou osobu, která se do rejstříku nezapisuje, je příslušný soud, v jehož obvodu má tato právnická osoba svůj obecný soud.

Rozsah opatrovníkových práv a povinností

V rozhodnutí o ustanovení opatrovníka musí soud vymezit rozsah opatrovníkových práv a povinností. Při tomto rozhodování


 Napište nám
 Beru na vědomí, že tento formulář neslouží pro zadávání odborných dotazů, ale pro zasílání Vašich podnětů a postřehů k fungování portálu. Pro zadávání odborných dotazů prosím používejte tento formulář. Děkujeme za pochopení.
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: