Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 465

1.11.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.3.3.2.1
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 465

Mgr. Pavla Krejčí

[Jmenování opatrovníka]

Komentované ustanovení specifikuje případy, kdy soud může přistoupit k tomu, že jmenuje člověku hmotněprávního opatrovníka. Jedná se o ustanovení obecné, které je následně pro většinu případů jmenování opatrovníka rozvinuto v dalších ustanoveních NOZ. Ustanovení procesněprávního opatrovníka pro konkrétní jednotlivé řízení je řešeno procesněprávními předpisy (např. § 29 OSŘ). Podle komentovaného ustanovení je tedy jmenován opatrovník, který by byl oprávněn zastupovat opatrovance v rozsahu, který bude soudem určen podle § 463, tedy většinou v rozsahu mnohem širším než pouze pro jednotlivé procesní řízení. Do tohoto zastupování však může spadat i zastupování v rámci procesněprávních předpisů; záleží na soudu, jak rozsah práv a povinností opatrovníka definuje. Většinou bude rozsah práv a povinností opatrovníka určen nikoliv pro konkrétní řízení či právní jednání, ale obecněji (např. pro zastupování pro všechna řízení před finančním úřadem apod.).

"Při vymezení rozsahu opatrovnictví soud musí brát v úvahu, že opatrovník musí mít reálnou možnost hájit zájem opatrovance. Proto opatrovník zpravidla nemá být jmenován pouze za účelem uskutečnění určitého jednání jménem opatrovance (např. převzetí výpovědi z nájmu bytu jménem opatrovance). Vymezení oprávnění ustanoveného opatrovníka musí pokrývat celý komplex právních vztahů, které mezi třetí osobou (např. pronajímatelem) a opatrovancem mohou v souvislosti s existencí komplexního (např. nájemního) vztahu vzniknout."1 Blíže k tomu viz § 463.

Naplnění předpokladů pro jmenování opatrovníka

Věta první komentovaného ustanovení uvádí, že člověku je možné ustanovit opatrovníka:

a) je-li to potřeba k ochraně jeho zájmů, nebo

b) vyžaduje-li to veřejný zájem.

Takto stanovená definice případů, kdy lze člověku jmenovat opatrovníka, však není zcela správná, neboť jmenování opatrovníka člověku v případě, že by takové jmenování bylo pouze ve veřejném zájmu a nikoliv v zájmu člověka, by bylo v rozporu s LZPS a se základním účelem opatrovnictví.2 Pokud tedy bude soudu navrženo, aby byl člověku jmenován opatrovník pouze ve veřejném zájmu, bude muset soud stejně zvažovat, zda případným jmenováním opatrovníka bude naplněn základní účel opatrovnictví vyjádřený v § 457, kterým je ochrana zájmů zastoupeného a naplňování jeho práv. Pokud by soud dospěl k názoru, že tomu tak není, musel by návrh na jmenování opatrovníka zamítnout.

Materiální a formální předpoklady jmenování opatrovníka

"Soud může člověku jmenovat opatrovníka, jen jsou-li naplněny nejen formální, ale i tzv. materiální předpoklady pro jeho ustanovení."3 Musí zde existovat nejenom stav, kdy lze podle zákona opatrovníka člověku jmenovat (např. člověk bude neznámého pobytu), ale musí zde být i konkrétní zájem, který má být jmenováním opatrovníka chráněn. Proto ne každé osobě neznámého pobytu bude nezbytné opatrovníka jmenovat (např. pokud osoba před svým odchodem z bydliště prodá veškerý svůj majetek, který na území státu má, pak zde nutnost jmenování opatrovníka nemusí vyvstat). V řízení o jmenování opatrovníka tedy bude nezbytné prokázat, že zde je nebo v blízké budoucnosti bude skutečná potřeba opatrovníka jmenovat; tak tomu bude zejména tehdy, pokud by měl opatrovanec být účastníkem nějakých právních jednání (např. dát výpověď z bytu, vybírat nájemné, dát souhlas k nějakému jednání apod.). Bude však záležet na druhu opatrovnictví; např. osoba, které je jmenován opatrovník, protože je tato osoba omezena ve svéprávnosti, mít opatrovníka musí vždy (§ 62).

Pokud se týká užití slova "může" v komentovaném ustanovení, neznamená to, že by zde byla volná úvaha soudu, zda opatrovníka jmenuje v případě, kdy je v řízení prokázáno, že ochrana zájmů člověka a popřípadě též veřejný zájem vyžadují jmenování opatrovníka. Soud pak takovému člověku opatrovníka jmenovat musí. Obdobně judikatura soudů ve věci jmenování procesního opatrovníka.

Judikatura

Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu Cpjn 202/2008:ze dne 14. 4. 2010 k zastupování nájemců bytů, jejichž pobyt není znám

Bude-li zjištěno, že to vyžaduje ochrana jejích zájmů nebo veřejný zájem, soud ustanoví osobě neznámého pobytu opatrovníka vždy, neboť by bylo v rozporu s účelem (smyslem) této právní úpravy, kdyby soud neustanovil opatrovníka osobě neznámého pobytu, ačkoliv to je třeba k ochraně jejích zájmů nebo přestože to vyžaduje veřejný zájem; slova "Soud může ustanovit"


 Napište nám
 Beru na vědomí, že tento formulář neslouží pro zadávání odborných dotazů, ale pro zasílání Vašich podnětů a postřehů k fungování portálu. Pro zadávání odborných dotazů prosím používejte tento formulář. Děkujeme za pochopení.
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: