Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 472

1.11.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.3.3.2.8.1
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 472

Mgr. Pavla Krejčí

[Ustavující schůze opatrovnické rady]

Účel opatrovnické rady

Většina rozhodnutí ve vztahu k opatrovanci spočívá na opatrovníkovi; protože se však v některých situacích může tato konstrukce jevit jako nebezpečná, zavedl NOZ "nový kolektivní a ve vztahu k opatrovníkovi konzultativní a kontrolní orgán o třech členech – opatrovnickou radu – složenou z osob opatrovanci blízkých".1 Tento účel rada plní nejenom ve vztahu k opatrovníkovi, ale i ve vztahu k opatrovnickému soudu. "Účel opatrovnické rady podle § 472 – 485 je tak třeba spatřovat v posílené ochraně zájmů opatrovance prostřednictvím orgánu, který vykonává určitá oprávnění jinak svěřená opatrovníku a dozoru tohoto orgánu nad výkonem funkce opatrovníka, který by jinak výhradně příslušel soudu."2

"Opatrovnická rada může být z logiky věci zřízena pouze v případech, kdy je opatrovanec omezen ve způsobilosti k právnímu jednání nebo je této způsobilosti zbaven, případně kdy jeho existující vůli nelze dlouhodobě zjistit"3 (např. z důvodu nezvěstnosti).

Opatrovnickou radu lze zřídit pouze v případě opatrovnictví člověka, nikoliv právnické osoby. Přitom není příliš zřejmé, proč zákon vylučuje zřízení opatrovnické rady právnické osobě, když důvody pro její existenci mohou být podobně jako v případě člověka.

Kompetence opatrovnické rady

Ke kompetencím opatrovnické rady viz podrobněji komentář k § 479 a § 480.

Osoby oprávněné žádat o ustavení opatrovnické rady

Opatrovnickou radu lze ustavit a schůzi podle komentovaného ustanovení svolat až v okamžiku, kdy je jmenován člověku opatrovník. O ustavení opatrovnické rady může požádat:

−opatrovanec nebo

−každá osoba opatrovanci blízká,

−právnická osoba, jejíž hlavní činnost spočívá v péči o osoby se zdravotním postižením a ochraně jejich zájmů.

"Opatrovanec požívá hmotněprávní legitimace k této žádosti i tehdy, je-li zbaven způsobilosti k právnímu jednání."4 Pojem osoby blízké je třeba vykládat v souladu s § 22. Bohužel zákon nepočítá s tím, že by mohl soud zahájit řízení o ustanovení opatrovnické rady bez návrhu; v případech, kdy má soud určitou pochybnost o výkonu povinností opatrovníka, by se jednalo jistě o účinný prostředek ochrany práv opatrovance bez toho, že by soud musel opatrovníka zbavit jeho funkce (§ 463). Navíc by došlo k odbřemenění soudu, který v případě, že není zvolena opatrovnická rada, schvaluje opatření opatrovníka stran opatrovance nebo jeho jmění namísto opatrovnické rady.

Zcela zvláštní je postavení právnické osoby, jejíž hlavní činnost spočívá v péči o osoby se zdravotním postižením a ochraně jejich zájmů (blíže komentář k § 484).

"Na tomto místě je nutno dále upozornit, že o svolání schůze nemůže žádat nikdo z přátel opatrovance, stejně tak nemůže být svolána z vlastní iniciativy opatrovníka."5

Žádost o svolání opatrovnické rady

Žádost o svolání opatrovnické rady nemusí být písemná, postačí forma ústní. Opatrovník je pak povinen svolat schůzi k ustanovení opatrovnické rady, a to tak, aby se schůze konala do třiceti dnů po obdržení žádosti.

Osoby zvané na ustavující schůzi

Opatrovník musí na schůzi pozvat:

−osoby opatrovanci blízké,

−přátele opatrovance (jsou-li opatrovníkovi známy).

Opatrovník by se měl o okruhu pozvaných osob poradit s opatrovancem a zjistit, které osoby opatrovanec považuje za své přátele; zde bude tedy rozhodovat subjektivní názor opatrovance. "Na straně přítele by současně měla být splněna podmínka bližší (citové, morální, kolegiální) vazby, neboť i tato osoba, byť okrajově, zasahuje do budoucího právního postavení opatrovance."6 "Spíše než pozitivní – nezbytně nutně široce vymezené – bude užitečnější negativní identifikační hledisko."7 Naopak osoby blízké (§ 22) musí na schůzi opatrovník pozvat bez toho, že by mezi nimi mohl jakkoliv selektovat; musí tedy pozvat i ty osoby blízké, jejichž přítomnost si opatrovanec nebude přát.

Pokud by opatrovník nepozval na ustavující schůzi všechny osoby připadající v úvahu jako její účastníci (např. všechny osoby blízké), pak by to za podmínek uvedených v § 476 mohlo vést k prohlášení volby za neplatnou; to ovšem pouze tehdy, pokud by v důsledku pochybení byla opatrovanci způsobena újma.

Pozvánka na ustavující schůzi

Pozvánka na ustavující schůzi opatrovnické rady musí být zaslána tak, aby měly osoby oprávněné k účasti reálnou možnost se chůze účastnit. Pozvánka by měla obsahovat – identifikaci opatrovance a opatrovníka, čas, místo konání schůze a dále její program.

Čas a místo konání ustavující schůze by měly být určeny tak, aby co nejméně omezovaly možnost oprávněných osob zúčastnit se ustavující schůze. Při posuzování vhodnosti místa konání ustavující schůze je nutno vzít v úvahu zejména strukturu osob oprávněných k účasti na schůzi a dopravní dostupnost určeného místa.8 Pokud například bude většina potenciálních účastníků z Aše, není možné svolat ustavující schůzi do Brna (pokud z Brna není opatrovanec). Stanovení termínu a místa konání ustavující schůze nevhodným a omezujícím způsobem by jistě mohlo vést k tomu, že bude případná volba prohlášena za neplatnou podle § 476.

Právo soudu svolat ustavující schůzi

Pokud by opatrovník svou povinnost ke svolání


 Napište nám
 Beru na vědomí, že tento formulář neslouží pro zadávání odborných dotazů, ale pro zasílání Vašich podnětů a postřehů k fungování portálu. Pro zadávání odborných dotazů prosím používejte tento formulář. Děkujeme za pochopení.
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: